I Miss Heroes - Music WebMag | Reporty - Recenze - Rozhovory - Novinky - Profily kapel - Akce | HC, Punk, Rock, Crossover, Nu-metal, Rockabilly...

Historická vojenská pevnost Josefov již počtvrté hostila čím dál gigantičtější svátek extrémních odnoží metalové hudby, Brutal Assault (dále jen BA).

Reputace tohoto festivalu roste rok od roku a již nyní můžeme s klidem v srdci prohlásit, že na území naší republiky se pořádá akce, na kterou se sjíždí putovníci z celého světa. Letos jsem měl pocit, že slyším cizí jazyky více než češtinu. Za vzestup BA můžeme vděčit Shindymu a jeho velice schopnému týmu, jejichž letitá práce v metalovém managementu zapsala BA na seznam TOP metalových festivalů Evropy, což s sebou nese právo pozvat ty největší jména metalového olympu.

Tento ročník je v podstatě již čtvrtým, který nabízí neůvěřitelně vydatné menu naskrz celému spektru extrémního metalu. Na své si tak přišli příznivci thrash metalu, death metalu, black metalu, math metalu, pagan metalu, prog metalu, post metalu, hardcore, metalcore, deathcore, grindcore a nejvíce ti, kteří netrpí stylovými předsudky a omezeními a dokáží si hudbu užívat jako celek, jako umění, které má své různé polohy, různá sdělení a různé techniky její interpretace. Musím k tomuto podotknout, že metalová obec prochází v posledních letech jistým osvícením, což se projevuje v nebývalé toleranci a kamarádskosti na Brutalu. 5 let zpět byste si o tomhle mohli nechat zdát.

Než se vrhnu k samotnému programu festivalu a jednotlivým kapelám, které jsem měl tu energii shlédnout, zmíním se o několika kategoriích, které jsou na festivalu téměř stejně důležité, jako jeho hudební náplň.

AREÁL

Josefov je obří pevnost. Tolik zdí, různých věžiček, otvorů, katakomb, protitankových retardérů. Dýchá z toho historie, pro metalový svatostánek opravdu ideální scenérie. Jenže má to i svou stinnou stránku a ta možná převyšuje všechny ty kladné. Prostory okolo povnosti jsou celkem nepřístupné polozalesněné kopce a přilehlé louky, přičemž ty nejvýhodněji umístěné byly letos přetvořeny v hlídaný a placený VIP kemp, jehož nevyužitá přílišná rozloha byla trnem v oku mnoha lidem. Cesta ze stanu do areálu je tedy celkem slušná rozcvička, připočítáme-li k tomu fakt, že ve 3 případů ze 4 se z těchto cest stala blátivá koryta, plná pastí, vymknutých kotníků a navždy ztracených bot, stává se areál celkem izolovaným. Obzvláště pro ty, kteří mají do střízlivosti daleko. Člověk si tedy rozmyslí dvakrát, než podnikne namáhavou cestu do stanu a zpět, z ať již jakýchkoliv důvodů. Toto klima je naprosto ideální pro zloděje, pro které je BA vrcholem jejich čorkařské sezóny. Rok co rok jsem svědkem toho jak bezdomovci a jedna nejmenovaná menšina (nechci být politicky nekorektní) rabují na kolech s vozíky stan od stanu a nemají žádné zábrany. Takže goodbye rozkládací křeslo, ručník, spacák a drtička na bylinky. Miss you. Co s tím Policie ČR? Rozdává informační letáky, doprovázené o otřepanou frázi: „my s tím nic nenaděláme“. Je opravdu škoda, že tak vhodný areál musí trpět těmito nedostatky, pochybuji, že v ČR nalezne Shindy ideálnější místo, nechme se však překvapit.

CENY, JÍDLO A PITÍ

Oproti jiným obřím festivalům, jako HHK nebo MOR, nabízí BA celkem férové ceny. Vše, kromě cigaret a merchandise pořídíte za žetony v hodnotě 30 CZK. Pivo, nealko, 2 deci vína, malé kafe a některé pokrmy dostanete právě za 1 žeton. Ti, kteří musí hodně dlouho šetřit, si tedy můžou dovolit vklidu strávit celý festival s kelímkem v ruce. Ti, kteří si našetřili hodně, si pak mohli vybírat ze vskutku pestré palety drinků a pokrmů. Stánků s jídlem jsem napočítal snad kolem 60ti, přičemž sortiment lahůdek byl opravdu dechberoucí. Kebaby, burgery, párky, halušky, mexická kuchyně, asijská kuchyně, domácí kuchyně, všelijaké bagety a langoše, veganské stánky a čerstvé  nauzené sýry, jedlíci museli být v nebi. Co se týče tekuté stravy, bylo na výběr z třech druhů piv: desítka Gambrinus, dvanáctka Plzeň a cosi tmavého, co jsem dostal a radši předal rychle dál, wack. Co se týče hlavního festivalového piva, gambáče, ten byl letos snad nejsnesitelnější ze všech ročníků, na kterých jsem byl a opravdu osvěžoval během tropických dní, kdy teploty atakovaly hranici 30 stupňů. K nalezení byly i vinné stánky, stánky nepivní (čili vše kromě piva) a jeden Havana stánek, který nabízel neuvěřitelně dobré drinky a byl mnou často atakován. K zahození nebylo ani frappé z kafé stánku ani lahodný touareg k dýmce v místní čajovně. Hned vedle ní byl grow shop a já děkuji místním chlapcům, že mě nechali smotnout pěkně ve stínu bez přičumitelů.

OSTATNÍ ZÁBAVA

Kolotoče či nevěstinec na Brutalu nenajdeme, jsme však na oslavě metalu, žánru lehce excentrickému, a proto se rok co rok čím dál víc rozrůstá Metal Market, který i letos byl poutní destinací všelijakých dister i kamenných shopů. Ti, co nemohli sehnat triko či nášivku svého oblíbeného umělce přes „stréca ve Vsetíně“, si mohli své tužby splnit zde.  Koupit jste si mohli vše, od oblečení, přes nafukovací kytary, sombréra (very metal!!!), vikingské picí rohy po klasické bitevní obrnění blackařů, jako stahováky či alienské prsteny. Kdo chtěl, mohl se nechat potetovat. Hned vedle Metal Marketu se nacházelo Horror Cinema House, kde byly promítány filmy s horror a gore tématikou a mohli jste tak shlédnout jak klasiky žánrů, tak naprosto neznámé, ale i tak přitažlivé tituly jako Krávy Útočí. Poslední vychytávka, která by se dala sypnout do této kategorie, je Meet´n´Greet Point. Pro angličtinu ignorující „vlastence“ se jednalo o celkem střežený a organizovaný miniprostor, ve kterém se vám kapelka věnovala nějakých 15 minutek. K ní jste se dostali, když jste si vystáli maxi frontu a měli štěstí, že jste je stihli. To já u Hypocrisy asi o 3 lidi neměl a místo Cannibal Corpse přišli ILL NINO, což mě tak nějak od tohoto místa odradilo až do konce festivalu.

ORGANIZACE, DRAMATURGIE A ZVUK

Pořadatelé si letos celkem v pohodě poradili s frontami u vstupů, částečně tím, že vytvořili více vstupů do areálu. Šacování již probíhalo mnohem důstojněji a pokojněji a nevšiml jsem si, že by docházelo k nějakému zbytečnému násilí, o svou bezpečnost jsem tedy neměl nejmenších pochyb. Gratuluji BA Crew!!! S dramaturgií, čili rozpisem kapel a jejich hracích časů, jsem měl letos problém. Je jasné, že preference na tak multižánrovém festivalu jsou hlavu od hlavy odlišné, a že se nikdy Shindy a spol. nezavděčí všem, ale dát za sebe Meshuggah a Hypocrisy, to už je na pováženou. Stejně jako ranní koncert zasloužilých blackařů Ragnarok. Oproti minulým ročníkům však vysoce vzrostla kvalita zvuku, problém, na který jsem poukazoval rok co rok. Nepamatuji si vyjma Necrophagist jediný okamžik, kdy bych proklínal zvukaře. Obzvláště lahodný byl zvuk na přírodní tribuně nad oběma pódii, která byla obohacena o obří reproduktory na jejich bocích. Kdo si tedy připlatil 30 CZK/den, mohl si vychutnávat kapely, aniž by se tlačil v davu před pódiem. Zde se sluší dodat, že BA funguje na principu dvou hlavních podií, přičemž jedna kapela hraje a druhá, následující zvučí. Pauzy mezi hrajícími kapelami jsou malé, kolem 5ti minut a mi tento systém vyhovuje, až na jeden výše zmíněný moment.

Velice brzy čekejte samotný program festivalu a reportáže koncertů vybraných kapel.

1 příspěvek k článku “Brutal Assault vol. 15 – MAXIREPORT 1/2 – Obecná rekapitulace”