HAZYDECAY – INOCHI
Olomoucká „řežba“, jenž působí na scéně více než 14 let. Hazydecay. Spousta fanoušků metalu je má zafixováno jako záruku dobré párty nebo motorkářské show. Tento rok vydala svou řádově třetí desku s jednoduchým názvem Inochi, která bude podle mě rozcestím pro kapelu. Proč rozcestím? No první deska – Jewelz Of Concrete (2004) byla takový „kicker“, aby se kapela dostala do podvědomí metalové společnosti.
Druhé album - Your Closest F.r.iend (2006) byl krok správným směrem. Muzika byla syrovější a daleko agresivnější se stalé
vynikajícím a jedinečným melodickým zpěvem.
Co se třetí placky týče, troufám si říct, že bude pro kapelu příslibem k lepším zítřkům… Možná i nabídky ze zahraničních labelu.
Inochi je jako dlouhá jízda na temné, skoro rozpadající-se horské dráze . Při nástupu do tvého vozíku tě přivítá usměvavá smrtka s kosou, která se na tebe otočí a řekne: „ Stačí zmáčknou play“.
Naskočí intro desky a tobě je jasné, že tahle jízda bude „kurevsky“ dlouhá a dobrá . Projíždíte první zatáčkou a najednou pád dolů .
První zvrat ! Breaking the Fortress je tady. „Začíná se ti to líbit ? Ok! Pokračujeme “, říká kostnatá spolusedící. Jedeš dál a na obzoru se objeví ponurý tunel z něhož se line romantická melodie. Night Animal.
Vzpomeneš si na první ženskou a řekneš: „ Sakra srmťáku, tohle mě nudí, chci pořádný sešup“. Smrták se otočí a řekne: „Jak chceš kamaráde !“ A přepne rychlost na stupeň „Freestyle Hardcore Pornstarz Metal“. Svištíš si to dál a bouřka, která se z „čista jasna“ objevila na obloze ti připomíná, že tohle nebude bez potíží.
Projedeš si otočkou o 360 stupňů a hlavou ti projede ten poslední kopanec, který si schytal od života. The Quest.
Dále jen popadáš dech a tvůj pohled už nevisí na horské dráze, ale na nebi, kde se směje tornádo. Když už i pan smrt vyskakuje z vozíku aby se zachránil, je ti jasné, že sis užil asi poslední jízdu tvého prohnilého života. Smash. Najednou se však stane něco, co ani ty nečekáš. Mraky ustoupí a vysvitne slunce. Usměješ se a odfoukneš si. Pokračujeme dál! Maniac. Pár posledních zatáček a jsi téměř u cíle! Teď už jen poslední sešup a klídek. Jízda končí. With The Icons.
Vystoupíš a procházíš zpět turniketem se zapáleným cigárem.
Říkáš si: „ Tuhle jízdu bych ještě několikrát zopáknul ….“
Officialní web najdete zde a bandzone tady
zobrazeno 230x


Mi to prostě přijde stašne staromodní…
Pravda je ze doba nebo taky era kdy kapela mohla prorazit pominula ale souhlasim ze v zahranici urcite jista nadeje porad zustava ukryta.
Tak tahle recenze je pěkná trapárna, že by tam měli názory na nějaký skladby,to ne, hlavně že tam vyprávějí poutavý příběh … jinak cd se mi líbí, jen cover Maniac je takový nudný, mohli si s tím víc vyhrát, je pravda, že předchozí cd byly výborný, ale tohle bych zařadil na stejnou úroveň.
No, nevím, je tam tak 4-5 songů co s e mi líbí zbytek mi přijde jako jiní Hazydecay :-(……dávám pěst – což je ani palec nahoru ani dolu .
Je to trošku převrat v dosavadní tvorbě nicméně k lepšímu starší alba jsou sice ráznější a asi více tvrdší ale myslím si že se kapela touhle deskou našla ,každopádně držím palce a vždycky se budu snažit chlapce podpořit Muflon